← Všechna představení

Území nikoho: Příchozí

Koprodukce VOSTO5 & Vzlet

 Recenze

Ester Žantovská – Aktuálně.cz

„Inscenaci Příchozí lze bezezbytku doporučit. Jak pro vzácnou možnost spolubytí s „jinakostí“ a téměř hmatatelný kontakt s předloženými problémy, tak pro nakažlivou schopnost účastníků s postižením radovat se z přítomnosti, z každého dobře trefeného míče v boccie. Jejich nadhled dovoluje divákům, aby ho měli také: třeba při sledování absurdně komické taneční choreografie obřích plyšových nohou. Ty skutečné musely být Michalovi amputovány.“

Josef Herman – Divadelní noviny

Cílem projektu Území nikoho je dát ve Vzletu hlas opomíjeným skupinám, které chybí v diskurzu české společnosti. Jedná se o cyklus, který by měl mít divadelní formu. Cílem inscenace Příchozí je předat zprávu o stylizovaném světě, ve kterém lidé s postižením žijí. Je to svět ve kterém jinak funguje čas. Vše je pomalejší. Je to svět asistentů, kteří mají být pouze ruce a nohy, protože celou operaci řídí člověk na vozíku. Je to svět představ, protože když asistent není, je možné pouze přemýšlet. A přesto všechno je to svět lidí, kteří touží po stejných věcech jako lidé bez postižení.“

Inscenace vznikla v rámci projektu Území nikoho, který dává prostor ve Vzletu mladým studentům a absolventům uměleckých škol.

Jejich země se nachází daleko od všech lidí. A nebo se ta dálka jenom zdá a bydlí hned vedle vás, za oknem světlíku, za zdí bytu? Je to území, které lze najít pouze s přesnými souřadnicemi. Prožívají v těchto vzdálených končinách celý život a málokdo o tom ví. Každý den se k nim na několik hodin vydávají vyslanci naší společnosti, aby jim za poplatek propůjčili své ruce a nohy, a pak je opět zanechali v jejich hloubání. Myšlení je totiž jediný svobodný akt. Nikoho k němu nepotřebují.

Vzhledem se podobají lidem, vlastnostmi se však někdy liší. Potřebují dvě těla, aby mohli existovat svobodně. Světlo ovládají hlasem, dveře otevírají na dálku. Je takový život vůbec možný? Dá se něco skutečně prožít, když všechny činnosti vykonávají cizí ruce? A co když zrovna žádné další tělo není v dosahu?

Informace pro osoby se zdravotním postižením: Velký sál i toalety jsou bezbariérové. Pro jistotu nám o své návštěvě dejte dopředu vědět, abychom vám při vstupu pomohli. Kontaktujte produkční Lucii na lucie@vzlet.cz nebo +420 702 068 125. Děkujeme Vám a těšíme se na návštěvu.

Území nikoho je nový umělecký projekt v produkci Vzletu, který kurátoruje Marta Ljubková, Petr Prokop a Jiří Havelka.

Při přípravě tohoto dlouhodobého projektu jsme vyšli z pojmu „slepé skvrny“, který použil ve své stejnojmenné knize sociolog Daniel Prokop. Myslel tím ta místa ve společnosti, o nichž nevíme – přehlížíme je, protože nejsou na první pohled patrná. Z těchto míst pak nejčastěji vzlínají smutek a frustrace. Vzali jsme toto spojení a použili ho volně – hledáme, jaké nezmapované komunity se nacházejí kolem nás.

Pro tento projekt jsme oslovili studentky a studenty a čerstvé absolventy a absolventky Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, kde pedagogicky působíme, a nabídli jim, ať k němu přistoupí zcela tvůrčím způsobem. Nejde nám o vytváření dalších a dalších inscenací, ale spíše o jakýsi výzkum uměními – může vzniknout jevištní tvar, ale může vzniknout i film, instalace, video či performativní procházka.

Děkujeme za podporu Asistenci o.p.s., Státnímu fondu kultury ČR, Kontu Bariéry, Ministerstvu kultury České republiky, hlavnímu městu Praha, Divadlu Vosto5 a Jakubu Weberschinkemu.

Délka představení 90 minut.

Představení je jazykově bezbariérové.

Režie, dramaturgie
Alžběta Nováková a Eliška Říhová
Koncept projektu Území nikoho
Petr Prokop, Jirka Havelka, Marta Ljubková
Scéna
Eliška Kociánová, Berta Doubková
Kostýmy
Matilda Tlolková
Masky
Berta Doubková
Hudba
Matěj Šíma
Světelný design
Eliška Kociánová
Hrají
Antonie Rašilovová, Štěpán Lustyk, Lenka Dvořáková, Kateřina Cuřínová, Michal Greško, Michal Novotný, Kristýna Kolenčíková, Alžběta Nováková, Berta Doubková, Kamila Selementová