Vosto5 – vaše dobré divadlo!

Jana Machalická – Lidové noviny:

“Schůze postupně nabývá obludných rozměrů, absurdita se překlopí do chaosu. Nikdo se neshodne s nikým, všichni si jdou po krku, urážejí se, na povrch vyplouvají různé hříchy, postavy dobrovolně provádějí duševní striptýz, a ještě se u toho tváří vítězně.”

“Havelkovo Společenstvo vlastníků ovšem není jen zábavná přehlídka neskonalé hlouposti a ztráty soudnosti, nabízí obecnější výpověď o stavu společnosti.”

Jan H. Vitvar – Respekt:

“Osobně musím z festivalu vyzdvihnout hlavně novinku divadla Vosto5 Společenstvo vlastníků. Nejsem (a nic nenasvědčuje tomu, že bych v dohledné době měl být) vlastníkem bytové jednotky. A během té hodiny a půl jsem za to byl poprvé rád. Kdo z vás viděl od Vosto5 Dechovku, tak tahle hra navazuje na její nesilnější okamžik, kdy diváka uvádí do živelné kolektivní debaty, jež se časem proměňuje v nesmlouvavou hádku, při které se odkrývají nejhorší vlastnosti všech zúčastněných. Publikum se během toho dost nasmálo, leč nejen z mé tváře bylo při odchodu znát, jak moc je tahle zpráva o našem českém společenstvu přesná a tvrdá, ať už něco vlastníme, či ne. Dá se očekávat, že jedno z nejsilnějších představení své historie bude Vosto5 hrát i po skončení festivalu v jiných prostorech. Aspoň doufejme.”

Milan Tesař – Reflex:   5*

“Ukazuje se, že “rekonstrukce” takové schůze tvoří dokonalý půdorys pro dramatickou situaci, kabinetní ukázku chování současné české společnosti v kapce vody. Fyzicky nevolno se pozorovateli té devadesátiminutové řežby, toho vyzvracení až k podstatě, dělá hlavně proto, že jeho osobní zkušenost je dokonale stejná.” 

Vladimír Mikulka – Nadivadlo:

“Představení je to nefalšovaně zábavné, s přesně odpozorovanými a dobře zahranými typy, vyfutrované řadou hezkých postřehů a záplavou třaskavých hlášek. … Neméně podstatné je však i to, že všichni schůzující tu mají vcelku zřetelné (nikoli však násilně tlačené) symbolické společenské role, od napůl tupých a napůl mazaných starých struktur, přes frustrované slušňáky až po bezostyšné dravce.”

Tomáš Šťástka – iDnes.cz:

“Souboru okolo režiséra Jiřího Havelky, známého specifickým humorem, se povedlo trefně popsat jeden fenomén všedního života.”

Ester Žantovská – Svět a divadlo 03/2018:

“Už během prvních vteřin se ukazuje, jak podstatné bylo správně namíchat sousedský “guláš”. Za prvé kvůli udržení “dokumentární” roviny (příliš provařené obličeje by tu zdaleka tak neobstály) a za druhé kvůli předvedení co nejširší škály typů, povah, osobnostních nešvarů i  frustrací, jejichž vyhřeznutí tenhle mikrosouboj o moc i vlastní důležitost dává ideální prostor.”